pátek 26. února 2010

Avatar

Trocha rozhořčení hned na začátku, nikoli však vinou tvůrců filmu, ale Palace
cinemas. Volba padla na 2D verzi v orig. znění. Jaké však bylo překvapení, když
Jake začal svůj první videozápis ...česky. Napřed tedy pár slov k českému dabingu.
Dabing:
Málokterému filmu dabing neuškodí, ba dokonce přidá, jako např. Četník ze
Saint Tropez: Lipovský – Funez. Důvodem může být i někdy nepříjemně se opakující
hlas vám známého dabéra. S napětím jsem tak očekával, v podobě jaké příšerky na
mě vyskočí Pavel Soukup. Osobně mám problém i s volbou ,,jazyka“. Pokud je totiž
potřeba nadabovat slangovou mluvu, používá se obecná čeština, která mi fakt nejde
přes uši. Nutno dodat, že lepšího východiska asi není. Vojenské hlášky ve filmu jsou
dost otřepané už v angličtině, přeloženy do češtiny a namluveny obecnou češtinou zní
fakt komediálně.
U Avataru mi dabing v zásadě nevadil, což umožňují mj. nenáročné
dialogy. Obrazem jsem byl natolik zaujatý, že jsem nestihl vnímat kdo že danou
postavu dabuje. Za dabing dávám palec, ač ne úplně jistě, ale nahoru. Podělat to šlo
opravdu hodně, což se nestalo.

Postavy:
Naprosto plytké. V hlavních rolích: nebojácný férový mariňák na
vozíku/Avatar1 ( s ideálem modrookého blonďáka se poprali tvůrci dobře – žlutooký
modrokožec); sexy dcera náčelníka místních domorodců; tupý zelený mozek; fakt
hustá pilotka; bioložko-vojanda co chce spasit svět... ehm Pandoru/Avatar2; prachů
chtivý projekt manažer; vzdělaný outsider rachetické postavy/Avatar3. Zbytek
komparz od kterého se divák nedočká nic víc, než co by mu přiřkl při prvním záběru.
Když ,,sexy dcera“ povídá ,,mariňákovi“ o tom, že Velkého Červeného Ptáka si od
dob ,,prvních zpěvů“ osedlalo jen pět borců, koho by nenapadlo, že se o to náš hrdina
přinejmenším nepokusí...

Děj filmu:
Vyloženě pohádkový. Jak již bylo zmíněno, triviální dialogy, naprostá
předvídatelnost chování postav i směr ubírání děje. Zaznamenal jsem dva logické
rozpory v dialozích. Otázkou ale je, jestli se logika daných dialogů nevytratila
překladem.

Hudba: Monstrózní tóny worldmusic které ve spojení s vizuálem fakt mrazí.

Obraz: Nejsilnější složka celého díla. Zajímalo by mě, kolik kilo hub bylo při
produkci zkonzumováno.

Závěr:
Zcela jistě stojí za investici 150Kč a návštěvu kina. Strhující, vzrušující
podívaná. Apel na ekologii a ,,zelené“ smýšlení je chválihodný, i když si nejsem jistý,
jestli je to promyšlený marketingový tah nebo přesvědčení tvůrců. . ,,Pohádkovost“
uzavírá závěrečná scéna, které chybí jen dovětek : ,, a žili šťastně až do smrti.“ Dobře
že tak. Kdyby totiž film končil jinak, museli by pánové po návratu z kina utěšovat své
drahé polovičky a vynášet lavory slz. Čtyři hvězdičky z pěti.